Co si myslí staňáci o Hořcové výzvě?

Již několik týdnů žijeme Hořcovou výzvou! Jedním z úkolů a to dokonce úkolem bleskovým, bylo sepsat článek pro časopis Asociace TOM Tomík.

A co vybásnili staňáci?

Tamča

Ahoj, dnes jsem se rozhodla splnit nějaké výzvy, abych získala zase body. Mezi vybranými byla i výzva číslo 74 udělej tajný dobrý skutek. Tak jsem vymyslela, že zametu naši společnou chodbu. Začala jsem hledat doma velký smeták. Jaké bylo mé překvapení,když mi maminka řekla, že velký smeták doma nemáme! Zato máme dlouhou chodbu. 😂😂Já to ale nevzdala a celou chodbu zametla i s tímto mini smetáčkem!!

Tamara Tomovičová Tom S.T.A.N.

Ráďa a Vojtík

Ahoj TOMíci.

Jsme bráškové Ráďa a Vojtík z TOM S.T.A.N. a zapojili jsme se do plnění Hořcové výzvy. S ohledem na to, že nám je pět a sedm let, pomáhá nám se sepisováním článku táta Radek, snad to nebude vadit. Ale na psaní článku jsme se podíleli tím, že jsme ho spolu probírali a domlouvali jsme se, co a jak v něm má být, tak snad to bude stačit. Potvrzení úkolu necháme na vedoucích oddílu, kteří nejlépe posoudí, zda tento způsob plnění úkolu je přijatelný. Pokud nebude možno úkol uznat, tak se nic neděje, alespoň jsme se nějak zapojili a o splnění úkolu se pokusili.

Vojtík

Dneska jdeme s tátou na hřiště, miluju houpání a tak vyhlížím, kdy se konečně houpačka uvolní. Konečně! Ta holčička jde pryč! Rychle! Tati, dneska mě nehoupej, povídám, ukážu ti, jak to zvládnu sám! Rozhoupu se a fakt mi to moc jde, víc mě nehoupe ani táta, protože houpačka tam má zarážky. Když seskočím, táta povídá: „Víš, že jsi splnil úkol z Hořcové výzvy!?“ Ne, neměl jsem ani tušení. Byl to můj první úkol.

Vojta, Úkol č. 2, 1 bod

Ráďa

Dnes nám maminka dala úkol, máme sbalit spacák do minuty, zkoušíme to s bráškou. Mě je sedm, už jezdím na víkendovky, takže jsem to zvládnul na poprvé, bráškovi je teprve pět a ještě s námi nejezdí, tak se mu to zatím nepovedlo, ale myslím, že to nakonec zvládne. Teď ale brečí a vzteká se, tak musí plnění úkolu odložit, ale já si ho můžu nechat schválit!

Radek, Úkol č. 8, 1 bod

Zkoušeli jsme článek o kuličkách, ale při nejlepší vůli, jsme se do limitu 300 písmen nevešli.

Jdeme prý hrát kuličky, tak se trochu těším, ale nevím, co přesně od toho čekat, nikdy jsem je ještě nehrál. Jdeme s bráchou Ráďou (jemu je 7 a mně 5) a rodiči. Hledání místa mě moc nebaví, vypadá to složitě, ale nakonec táta našel plácek, kde není moc trávy, zem není moc tvrdá a není to úplně u chodníku. Tady to bude dobrý, říká táta a začne šroubovákem zuřivě píchat do země, vypadá to divně, ale za chvíli je na místě důlek. Jsme čtyři, každý si vybereme jednu barvu duhovek, já mám bílé, Ráďa červené, máma modré a táta zelené. Rozhodíme se každý jednou kuličkou a brácha začíná, já jsem až třetí, jen tátovi to uteklo ještě dál. Doházíme zbylé kuličky, každý jich máme pět a jde se cvrnkat. Zjišťuju, že to není špatná hra, maminka hraje opravdu dobře, trefila první kuličku, hned po ní Ráďa, já a nakonec i táta má jednu v důlku. Dál se střídáme, až nakonec vyhrává maminka, druhý je táta, já jsem třetí a poslední je brácha, trochu se proběhneme, necháme odpočinout bolavé prsty a jdeme hrát druhou hru.

Vojta, Úkol č. 34, 2 body