Jak jsme vybojovali stříbro aneb Můj první samostatný výlet s dětmi

Letos se opět po třech letech konala soutěž Jedenadvacítka a my ambiciózní Staňáci z Prahy jsme samozřejmě nesměli chybět. Do velkého finále se bohužel dostaly jen tři oddíly, ale o to větší to možná byla zábava.

Cesta z Prahy do Velkých Karlovic proběhla bez problémů. Až když jsme vystoupili z vlaku, čekalo nás nemilé překvapení v podobě téměř šíleného lijáku. Inu, nezaváhali jsme ani na okamžik a vyrazili vstříc nelehké cestě. Když už jsme se konečně doplazili na určené místo, čekala nás příjemně vyhřátá chalupa a naši veselí hostitelé. Když se konečně dostavil i poslední oddíl, začala večerní smršť her, které byly založené spíše na vědomosti. Musím říct, že to nebyla žádná sláva. Nával her a soutěží pokračoval celou sobotu, naši zabejčili a dohnali ztrátu z pátečního večera a druhého místa už se nepustili až do konce. Závěrečná bitva o druhé místo byla velmi napínavá, jeden bod sem, dva body tam, až jsem z toho byl napnutej jak struna. Ač je to k neuvěření na druhém místě jsme skončili společně s Tury, se kterými jsme sváděli hlavní bitvu už od začátku klání. V neděli pak proběhlo vyhlášení a už nás čekala jen dlouhá cesta domů, která naštěstí proběhla bez obtíží.

Na závěr ještě jednou gratuluju našim bojovníkům za krásné druhé místo.

Pinďa

Fotografie z Jedenadvacítky jsou k dispozici v oddílové fotogalerii na Google+