Jak mě kráva vzala florbalkou přes nohy a motýl s kloboukem mi nedovolil dát gól a přesto jsme vyhráli :)

Název zní poněkud podivně, že? Ale neděste se! To si totiž takhle běžíte v tělocvičně a před vámi kráva, otočíte hlavu vlevo a tam motýl s cylindrem a mikrofonem komentuje utkání, u brány na vás číhá zákeřná žába a když se napřahujete ke střele, tak vám míček odpálí tučňák. No a můžu směle pokračovat, mí spoluhráči mají čepičky a někteří také noční košile, na tribunách bouří piráti, princové, včelí medvídci. Podél hřiště prochází „asi námořník“ v pruhovaném triku a svůdným dámským kloboučkem, za ním pak dáma, tedy spíš pán s uplým tričkem a nápisem Lady Slow Bay … Tak i toto byl Florbalový dršmaš 2014 v Brandýse nad Labem!

Začátek ledna je pro náš oddíl Staňáků již několik let zasvěcen sportu. Díky kmarádům ze severu jsme před pár lety naskočili do vlaku společných mezioddílových akcí, z nichž jedna se jmenuje Florbalový dršmaš, putuje od města k městu, letos se konala v Brandýse nad Labem pod taktovkou místních Veverků a o ní zde napíši několik hezkých řádek.

Letošní ročník byl výjimečný a to díky třem základním věcem. Zaprvé byl velmi, velmi, ale opravdu velmi dobře obsazen, sjelo se na něj 9 oddílů tomíků (zjevně si všichni chtěli splnit svá novoroční předsevzeví o hubnutí…), zadruhé se letos hrálo v kostýmech, což hře dodávalo velmi vtipný náboj a konečně zatřetí celý turnaj byl skvěle zorganizovaný.

Velký dík patří místnímu oddílu Veverků, kteří se o nás skvěle starali, kameny nám dali, dorty upekli, gymnázium i školu zařídili, mezizápasové hudební okénka připravili, komentátory utkání zajistili a hlavně příjemnou atmosféru navodili.

Sjelo se nás hodně, téměř stovka tomíků si to rozdala v malých i velkých zápasech, s maskami i bez masek, se znalostí pravidel i bez nich, s trvalým bydlištěm v Brandýse nad Labem, Praze, České Lípě, Kamenickém Šenově, Poděbradech, Kovářské, Turnově, Kladně, ale určitě i jinde, vždy to však bylo s úsměvem na rtech. Aby také ne, vždyť se již všichni dobře známe z dalších akcí, které nás provázejí celý rok.

No a jak jsme hráli? Hráli jsme asi dobře, všichni Staňáci bojovali jako lvi, vlastně jako stračeny, přihrávali, chytali, dávali góly a nebo se o to alespoň pokoušeli. Našim mláďatům se podařilo urvat stříbrnou medaili, což je super úspěch, no a naši starší? Tak těm se podařil parádní kousek a díky štěstí, zkušenostem, nasazení a všemu kolem turnaj vyhráli.

Bylo to báječné a věřím, že další Staňáci brzy přidají také své články. Musím však zmínit ještě jednu zásadní věc. Když jsem se v pondělí chystal do práce, přemýšlel jsem, proč mě bolí celé tělo, předpokládal jsem, že to bylo předvedenou hrou, ale chyba lávky. Turnaj měl takové hezké motto: „Boj o pohár, který má váhu!“, pohár váhu měl a velkou. Byl to krásný malovaný a hlavně těžký kámen :) no a pokyn Matěje Veverka, organizátora, zněl jasně – pohár nesmí jet domů autem, musí se vézt autobusem a tak se také stalo. Cesta kamene z gymnázia v Brandýse do naší klubovny v Praze byla na úrovni několikahodinového intenzivního posilování :)

Když jsme přebírali cenu, říkal jsem si: „Turnaj to byl těžký“, ale to jsem však ještě nevěděl, jak těžký ještě bude :) Ještě, že to byla kolektivní výhra…

Ondra

Fotografie z celé akce si mlžete prohlédnout v naší oddílové fotogalerii

{jcomments on}