Pááálka, běěěěž, chyť hóóó, aneb Vodpal TO! 2017

 /  Ondra Šejtka

Letošní Vodpal TO! bylo trochu specifické, protože nás bylo málo na organizaci a vlastně i málo na samotné odpalování. No zkrátka, většina vedoucích byla ponořena kdesi mezi maturitními otázkami nebo házenkářskými balóny všude možně po republice a tak nám nezbylo než se do letošního turnaje v Gorce morce pustit jen s Kačkou. Nebylo ani moc Staňáků, kteří by odpalovali míček na hřišti. My jsme se ale nezalekli a vyzbrojeni 7 pidistaňáky (Barčou, Danem, Máťou, Terkou, Denisem a poprvé jedoucí Sofčou), 1 middle staňačkou Áďou ( která má už sice občanku, ale nikdo jí ještě nikdy neviděl, protože jí pořád zapomíná doma :) ), 2 baby staňáky (Terezkou s Kubíkem)2 oldstaňáky (mnou a Kačkou) jsme vyrazili na cestu do Kravař.

Cesta vlakem byla fajn, zahájili jsme již tradičně selfíčkem z vlaku a postnutím na oddílové FB stránky a s přibývajícími lajky a kilometry se také zvyšovalo pištění pidistaňáků. Moje uši to málem nedali. Naštěstí to je do Kravař co by dup …

Po celou dobu jsme se pohybovali v kravařské základce, jediné škole, která má formuli! Ano, skutečně formuli. Ve vstupní hale na vás prostě kouká Ferrari, do kterého si můžete sednout a zkusit si, jaké to je být pilotem monopostu.

No a jak nám šlo sobotní odpalování? Bylo to takový hravý den … dvě hřiště na Gorku morku na krásně upraveném trávníku. Zde ještě jednou velké poděkování TomujenžjenejvětššínáčelníkChippewákůaředitelkravařskézáklady Zdendovi Šmídovi za přípravu krásně zeleného pažitu, na kterém jsme celý den blbnuli. Na hřištích pak pětice oddílů, která postavila dohromady 7 družstev. Staňáci, Dakoti, Chippewa, která obhajovala prvenství z loňska, Robinsoni a Magneti. Protože je sever Čech plodný, tak Dakotů a Magnetů bylo tolik, že dali dohromady dvě družstva. 7 družstev, 21 utkání, 2 hřiště, 2 pálky, 20 tenisáků, 80 odpaluchtivých tomíků a tak dále a tak dále.

Dan odpaluje a zbytek mančaftu huláká na zbytek běěěěěěž, bacha!

Bylo krásně, počasí vyšlo, a nejlépe se v té změti odpalů, zvednutých rukou, autů, pálek mimo výseč zorientovali opět Chippewáci z České Lípy a získali putovní trofej – zlatou baseballku. Za nimi pak hrdě stáli Magneti 1 a Magneti 2, o 4.-6. místě pak rozhodla minitabulka vzájemných zápasů a skóre. 4. skončili Dakoti 2, 5. Staňáci, 6. Robinsoni a na krásném 7. místě Dakoti 1.

 

Vítězní Chippewáci přebírají ceny a Máťa přebírající čokoládu za 5. místo

Kromě těchto oddílových výsledků probíhaly dvě dovednostní soutěže a to odpal na dálku a odpal na cíl. V odpalu na dálku se v nejmladší kategorii na 3. místě umístil náš Vladko a to bylo moc fajn. Nejdelší odpal 32,5 m a rovněž i nejpřesnější odpaly předvedl Pingvín z Chippewy.

A tady jsme všichni společně, bylo nás kolem 80 tomíků

Pálku jsme tedy předali opět chippewákům, dostali také dort, ale i ostatní dostali čokoládu a diplomy. No a pak už jen společný večer a řádění ve škole, lehká demolice tělocvičny a ráno pak rozlučka s ostatními oddíly. V neděli odpoledne jsme osiřeli a čekala nás ještě jedna noc ve škole a co se dělo?

Megahustej tým staňáků

Jak jsme šli za světelnými kroužky a jak to Denis zvládl nejlépe ze všech

Asi bych to za normálních okolností přešel jen několika větami, ale tentokrát se trochu rozepíšu. My jsme totiž nedělní večer pojali tak trochu bojovkově. Ona je totiž velká škola po setmění poměrně strašidelné zařízení a obyčejný tikot školních hodin, nebo bublání akvárka na chodbě, či hučení kotelny jsou prostě k smrti děsící. No a v kombinaci s věkovým průměrem pidistaňáků, který byl asi 8 let, se z obyčejné cesty po svítících kroužcích stalo velké dobrodružství. Všichni se totiž hodně báli. Cesta vedla přes několik chodeb a ozařovaly jí svítící tyčinky. Nejdříve nechtěl nikdo jít, ale pak všechny překvapil Denis, který toho normálně moc nenamluví a řekl, že prostě půjde. a šel. Zmizel ve tmě a všichni jsme čekali, že se vrátí … no on se vrátil a měl v ruce odměnu, což znamenalo, že byl až na konci. Překvapil tím úplně všechny a já ho znovu musím moc pochválit, sebral totiž všechnu odvahu a šel. Dendo, jsi fakt borec! Ostatní pidistaňáci bojovali, někdo déle, někdo kratší dobu, někdo i s lehkou dopomocí, ale nakonec se do tmy vydali úplně všichni a úkol splnili. Měli jsme z nich z Kačkou moc velkou radost. No a co jsme se svítícími tyčinkami a foťákem poté prováděli? TO se můžete podívat :)

Vodpal TO! bylo i přes malý počet dospěláků i Staňáků fajn, věřím, že si to všichni užili a už teď se těším, až se potkáme na další akci.

Fotografie z akce jsou k vidění v naší fotogalerii.

Ondra

Komentář ke článku “Pááálka, běěěěž, chyť hóóó, aneb Vodpal TO! 2017”

  1. Ondra Šejtka napsal:

    Je třeba říci, že některé situace z Gorky stojí za zmínku. Určitě to, jak někteří tomíci nechávali s úsměvem doběhnout i ty nejmenší prťata na až na konec a nevyautovali je. Naopak si počkali až na ty silnější … tenhle fér přístup tam občas byl a bylo moc fajn se na to koukat :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*