Z Velkého Oseka do Poděbrad

Tenhle výlet byl velkou záhadou už od samého počátku. 14 dní bylo krásně a v pátek před výletem začalo pršet, bouřit a vypadalo to, že jen tak nepřestane. I sobota byla uplakaná, tak jsme si večer zabalili pláštěnky, připravili termosky a začali přemýšlet, kam se cestou schováme na suché místo. Ale nepřestali jsme doufat, že se počasí umoudří!

Rána jsme se nemohli dočkat a když jsme vykoukli z okna, nebylo vidět na 10 metrů, jaká byla mlha. Nalili jsme horký čaj do termosky a vyrazili ke škole, kde na nás již čekali všichni raubíři. No ano mluvím o Vás zlatíčka naše! Vlak jsme stihli parádně a Ondra se nejvíce těšil, jak vyzkouší naši novou GPSku. Ta se zalíbila Lukášovi natolik, že si ji připnul na batoh a byl celou cestu tak hodnej … jak ho neznáme

Když jsme vystoupili v Oseku bylo již krásně, mlha se rozplynula a vykouklo na nás slunce. Začali jsme hledat turistickou značku a přitom nás z místního rozhlasu výtali na běžeckých závodech Velký Osek – Kolín – Velký Osek. Ze zatáčky se vyřítili první běžci a my raději vběhli do lesa, abychom ještě nepřišli k újmě

Cesta byla široká a první zastávka byla jak jinak než oběd. Když jsme měli za sebou asi 1/3 cesty, čekala na nás první překážka. Dálnice D11 na Hradec Králové. Naštěstí zde byl podchod a tak jsme se na památku vyfotili s kamionem. Za ní na nás čakala ještě jedna silnice, pod kterou jsme potkali dokonce mimozemšťana, na toto video se můžete podívat v předchozím článku. Ondra se ho sice snažil prodat do seriálu Akta X, ale tento kousek je tak důvěryhodný, že oni se svými triky raději neměli zájem Radostně jsme pokračovali dál. Cestou jsme šli okolo golfového hřiště, kde jsme také objevili jednu krabičku. S holkama jsme pletly věnečky z pampeklišek a pouštěli je po řece, třeba ho vylovili nějaký ten princ …

Když jsm dorazili k soutoku Labe a Cidliny, konali se zde rybářské závody. Byla tu spousta lidí na kolech a bruslích a také se po cestě proháněl minivláček. Koupili jsme si zmrzlinu a utekli do lesa. Ondra přišel s novou hrou, jmenuje se Máňa a výborně jsme se při ní bavili. Hlavně házenkářům se při ní moooc dařilo vždycky trefili ten nejbližší strom!

Kolem 4 jsme dorazili do Poděbrad, koupili jsme si lázeňské oplatky, ochutnali čistou poděbradku a prošli jsme si kolonádu na které mají krásné sluneční hodiny.

Ušlapaní, ale s veselou náladou jsme dozazili domů.

Také se tak těšíte na další výlet? Já už moc tak AHOJ … nebo vlastně LUPA …

Kačka